close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Akara hanashi
Minulý díl: Setkání

Aktuální díl: Stvoření

angry chibi^^"

6-Pravda

13. července 2012 v 14:28 |  Akara Hanaši
Ahoj tak dávám po dlooouhé době další díl
Akara Hanaši s názvem PRAVDA
prozradím jen tolik že se schyluje
k velkému zvratu a padu posledního "člena" rodiny
která měla zůstat nedotčená.
Co se bude dít se dozvíte ^^



Akara se pomalu posadila na postel.
"Tvoji rodiče byli opravdu slavní a velmi hodni lide"
Akara nevěřila co slyší…
bylo toho tolik že sotva chápala co muže dokázat.
"Když tenkrát napadly vesnici, nemusel nikdo z vesničanů přežít.
Kdyby nebylo tvých rodičů možná i já bych tu nebyl.
Ke všem byli laskaví a všichni si jich vážily.
Tenkrát jsem byl přesvědčen,
že tě zabili,
ale tvůj otec tě zachránil když jsi měla umřít.
Narazil jsem na něj a on mi tě dal a řekl mi,
at tě vezmu do ukrytu vesnice pod zem,
udělal past která nám poskytla dobře informace o technice protější vesnice.
Než umřely řekli mi ať se o tebe postarám.
A neber si to že to dělám jen kvůli slibu… mám tě rád Akaro."
Vůdce si utřel slzu kterou nedokázal zadržet.
Akaře padala jedna slza za druhou.
"Akaro nezapomeň že tvoji rodiče chtěli,
aby si žila proto, aby si jednou pomohla vesnici ty."
Akara si utřela slzy a stoupla si.
" řekni mi prosím, kde oji rodiče umřely"
Vůdce se lekl, ale po chvilce jí to místo prozradil.
Bylo to nad vesnicí tam kde nikdo nechodil ven.
Lidé se nechtěli vrátit na zem.
Chtěla jit na to místo, ale nikdo nesmí opustit vesnici v zemi.
Proto celou noc přemýšlela jak se tam dostat.
Druhý den, když šla do školy připadalo jí to jako by ji každý sledoval.
Ve škole doufala že na něco přijde, jak se dostat ven k onu místu.
Jak tak seděla a přemýšlela nevšimla si jak k ní jdou spolužáci.
"co potřebujete?"
"myslíš si že jsi něco víc než mi teď co!"
"o čem to mluvíte?"
"nedělej že nevíš"!
"nechceme tě tady!! Vypadni odtud!"
"co?!"
"si hluchá! Dědičko zkázy?"
V tom Akara pochopila, nenávidí ji kvůli tomu, že ona je ta vyvolená.
Odešla ze třídy a rozběhla se ven.
Nehleděla za sebe nebo kolem..
mířila k vchodu kde se dá dostat nahoru nad kdysi bývalou vesnici.
Nevěděla ale, že ji sledují děcka ze školy.
"Co tu chceš?" zeptaly se jí strážní ke vchodu ven.
"pusťte mě ven.. prosím"
Nemůžem.. vůdce zakázal všem vycházet z vesnice..
a to platí i pro tebe.
Akara chvilku stála, ale potom vzala kámen
a hodila ho do okna nedalekého domu.
"HEJ!" zavolal na ni rozzlobený strážník a oba se za ní rozběhly.
Akara se jich ale zbavila a oklikou se vrátila k vchodu ven.
Vzala pečeť co byla na stolečku vedle místa, kde stáli
A vyběhla po schodech nahoru.
Když doběhla k dvířkům u stropu přiložila
pečeť na dveře a ty se otevřely.
Opatrně je nadzvedla a viděla.. že se nachází v místnosti,
která byla prázdná a zpola zničená výbuchem.
Zastavila se u jedné místnosti která jí připadala povědomá.
Akarou to otřáslo jakoby tu už někdy byla.
Potom co otevřela dveře ven z domu
uviděla zarostlé doby a všude klid.
Rozhodla se, že projde bývalou vesnici.
Začaly jí stékat slzy když si pomyslela, že je jediná
která po tak dlouhé době jde po zemi,
po které kdysi šli oba její rodiče.
Vzpomněla si na místo kde umřely její rodiče.
Jak jí vůdce řekl: ( "Když tvoji rodiče umřely na jejích místě zůstala kvést
jen úplně nedotčená lilie. Tak jedině najdeš jejich hrob")
Šla dál a narazila na nově vzrostlou trávu a uprostřed ní se něco lesklo.
Došla na místo a nevěřila svím očím.
Uprostřed paloučku byla llilie která kvetla mimo všechny luční květiny.
Zářila jako hvězda.
Akara se jí lehounce dotkla a ucítila hřejiví pocit,
který jí připomínal pohlazení a úzkost.
Akara pochopila něco jako,
kdyby ji ta květina naslouchala a tak za ní každý den chodila.
Každý den chodila k osamělé lilii
a zdalo se ji jako by květina sílila a lepe kvetla.
Vůdce vedel ze tam chodi a tak ji na to nic neříkal p
rotože vedel, ze je tam jen kvůli one květině.
Ostatní děti ji nesnašeli..
záviděli jí a chtěly aby to byli oni,
co budou v očich ostatních vesničanů za vyvolené.
Přemýšlely jak se jí zbavit a tak ji jednou sledovaly
až k mistu, kde kvetla lilie.
Viděly jak je tam Akara sama a kleči u lilie.
"Tak naše "hvězda" učí kytky mluvit!"
Akara se otočila a uviděla jak za ní stojí parta děcek ze třídy.
"co tu děláte?..jak jste se sem dostaly?"
"přišly jsme si to vyřídit!"
"co?!"
v tom Akara pochopila..
zvedla se a byla připravena ustat co se da.
"Kde je tak dlouho?" strachoval
se vůdce že Akara se ještě nevrátila.
Čekal ještě chviličku a potom se rozhodl že půde pro ni.
Když vyšel ven uviděl rodiče jak se k němu hrnou.
"stratily se nám děti!"
"ještě nepřišly domů!"
"cože?"
"říkaly nám že jsi jdou za Akarou hrát
a ještě se doma neukázaly!"
Vudce na nic nečekal a rozběhl se směrem
k uzavřenému východu z vesnice.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 kisa-san kisa-san | Web | 13. července 2012 v 14:35 | Reagovat

Pěkný :D :D...Opravdu jsi úžasná povídkářka :D :D..Piš trochu rychleji :D...Chci další díl.. :-P

2 Maiki Maiki | Web | 13. července 2012 v 18:19 | Reagovat

moc pěkný ^^ chtělo by to další díl ^^

3 Miphyra Miphyra | 13. července 2012 v 20:53 | Reagovat

to je uzasny, fakt skvey, chci pokracovani!! co se s ni asi stane? :D

4 Katty-Hinata Katty-Hinata | Web | 13. července 2012 v 21:31 | Reagovat

Moc pěkný =3333 Vážně povedený =DDD Chci vědět co jim uděláš!!! =DDD A do dalšího dílu dej jak všem nakopáváš! =DDDD

5 Tereki Tereki | E-mail | Web | 14. července 2012 v 9:19 | Reagovat

Ooow *-* Tak to chce rychle další díl! xDD Je to fakt skvělý!! xD

6 Naomi no Yama Naomi no Yama | Web | 15. července 2012 v 10:23 | Reagovat

Wow!*-* Tak to je kruté!
Další díl chcu! :D

7 Aya Aya | E-mail | Web | 16. července 2012 v 0:54 | Reagovat

kyááá já chci další dílek *-* moc mě zajímá jak to bude s Arou *-*

8 Saruki Saruki | 30. července 2012 v 16:50 | Reagovat

kawaiiii rychle piš už se nemohu dočkat na další díl :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Věci jsou krásné když přicházejí... a né když odcházejí
Narozeniny blogu!!!
12. září 2011 v 20:57