Tak dalšídíl Akara hanaši kde se začíná schylovat k bitvě
a co se stane to sipřečtěte :)
"Co o de mě chcete?" řekla Akara.
"nechceme být s tebou ve vesnici,ve škole prostě nikde!"
"vždyť jsem vám nic neudělala.."
"no jasně! Kdo by si pomyslel že osel jako ty
bude mít za rodiče někoho tak vzácného!"
Akaře vše došlo..tyhle děcka ji chcou mít z krku
aby si připadaly něco víc než jsou,
Nemohli se vyrovnat s tím že celá vesnice mluví o jednom a tom samým.
"Proč,.. proč zrovna ty! Nezasloužíš si to!"
"možná máte pravdu.. možná jsem to neměla být já..ale vy určitě taky ne!!"
"co ty… NA NI!"
Akara se zachvěla.
Všechny děcka se na ni vrhly a svalily jí na zem.
"Nechte mě!" zařvala Akara
"zmlkni! Za všechno můžeš ty!"
"cože?"
"Svažte ji!"
(do pytle.. jestli mě svážou tak končím)
pomyslela si Akara a ze všech sil hodila před sebe dvě kouřové kuličky.
Děti se lekli a rychle vstali.
"Kde je!"
"kam zmizela"
"utekla vám?"
"to udělala ona!"
"rychle ji najděte!"
Vůdce běžel do školy ale tam Akara ani děcka nebyl,
proto musel prohledat celou vesnici až doběhl k východu k zakázané bráně.
Byli tam dva strážní a ti zrovna spravovaly rozbité okno.
"Neviděli jste tu Akaru?" zeptal se
"Ano chtěla ven ale nepustily jsme ji a tak nám rozbila okno a utekla"
a byli tu i nějaké děti?"
"to nevíme.. museli jsme jít pro sklo a další věci k opravě"
"kde je klíč od brány ven?"
"napadlo nás že ho bude chtít a tak jsme ho odnesly na druhý konec vesnice"
vůdce si povzdechl "a kde je ten druhý?"
"ten jsme neviděly"
"takže ho má buď Akara a nebo ty děti"
"musíme rychle pro svitek!"
Akara byla schovaná pod kořeny stromu a poslouchala tiše o čem se baví.
"Jak se tam asi dostaly?.. museli mě sledovat"
"mam tu jen pár nožů.."
Akara se otočila a najednou nikde je neviděla..byli pryč.
Možná už odešli.. řekla si a vstala.
Šla směrem k místu kde byla dřív.
Nikde nikdo tak šla k lilii a upustila slzu na její křehký okvětní lístek.
"TEŤ!!!"
uslyšela Akara ale než se stihla otočit bylo už pozdě.
Udělali na ni past a ona se chytla.
Spoutaná klečela před lilií která vypadala ztuhle.
Náhle Akara ucítila jak ji někdo chytl pod paži a donutil jí se postavit.
"pročpak pořád jsi u tohohle plevelu?!"
řekl jeden a ostatní se začaly smát.
Jeden z nich šel k lilii a chtěl ji utrhnout
když v tom ucítil silnou ránu na zádech která ho odmrštila dál od květiny.
"Vypadni od ní!"
" copák..je ti líto kytičky?"
vstal a šel směrem ke kytce druhé strany aby se mu nic nestalo.
Náhle napřáhl nohu a kopl do ní.
"Nééééééééé!" zakřičela Akara a začala se vzpouzet.
Kluk se jen usmál.. a vší silou na ní ještě dupl.
Akara cítila silné píchnutí u srdce.
Kluk se ohnul a utrhl polámanou květinu.

Akara svěsila hlavu a slzy se jí kutáleli po tváři.
Kluk začal trhat v ruce lístky a házel je před ní.
Potom ji zahodil.
"ty bastarde!…"
"To ti nikdy neodpustím!"
náhle ti co ji držely najednou pocítily jak se jim chvějí ruce.
Náhle po té dostaly do těla silnou ránu která jim projela tělem.
Oba spadly na zem a nemohli se chvilku pohnout.
Potom až uviděli že Akara udělala pečeť a uvolnila jednu ze svých
"zděděných" technik pentagry.
Všichni trošku couvli.
Viděli v jejích očích že to myslí vážně a proto
udělaly pečetě pečetě pentagry které se učily ve škole.
Za nimi vzrostla mohutná chakra která tvořila dým a nebo plameny.
"pche.." odfrkla si Akara a udělala pečeť stejnou jako oni.
Byla menší co se týče výšky a vypadalo to jako lehounká pára.
Všichni se začaly smát a udělali krok vpřed.
Náhle Akara přidala jednu pečeť navíc a z lehounké
páry vyšlehly plameny k nebi a rozprostřely se kolem ní.
Všichni se lekly protože to nebylo podobě prachu či plamene.
To co stálo za Akarou bylo silné, mohutné a tvořilo podobiznu rozzuřené lvice.
Nemohli uvěřit svým očím co je tohle za techniku.
Akara ji pilovala každý den po škole a přišla na to jak tu techniku vybrousit.
Nebylo pochyb o tom..že to co se mělo stát..stalo se.

















Úžasnej dílek, co takhle další? Krásný obrázky. Mimochodem, až si to přečteš, koukni na můj blog, myslím, že víš co..